Jennifer Steingass: Vintersol (1)

Jak už jsem psala v článku Vánoční KAL s Upletusi, rozhodla jsem se na Štědrý den nahodit nový projekt. Po delším váhání s několika favority (a nedostatkem času pro vyzvednutí příze na Familiar) vyhrál svetr Vintersol od Jennifer Steingass. 

Vybírání barev nebylo úplně jednoduché, protože jsem si v rámci výprodeje koupila docela dost klubíček hned několika barev (asi tří) a pak jedno od každé zajímavé další (tmavě hnědá, modrá a růžová) tweedové příze Loch Lomond.

Na poslední chvíli (23. 12.) jsem upletla a vyprala vzorek z Loch Lomondu na čtyřkách jehlicích. 

28. 12. 2018

Plést tenhle svetřík je učiněný mor. Za 4 dny mám 33 řad (pletu skoro pořád) po cca 218 okách (celkem tedy 7194 hladce upletených ok). Tím chci říct, že mě to pletení moc baví. 

Začala jsem vzorkem, který mi vyšel 16 ok na 26 řad a měl být 19 ok na 26 řad. Trochu jsem ho tedy přepočítala, ale asi ne správně. Nebo jsem příliš brzy zpanikařila a ubrala nějaká očka, takže jsem pak musela ubírat znovu. No nevadí. Snad.

Možná ještě úvodní slůvko k tomu, proč jsem si tenhle svetřík vyhlédla. Od autorky se mi jich pochopitelně líbilo víc, ale tenhle vypadal tak nějak univerzálně (ne tolik vánočně) a byla mi (už přesně nevím kým) doporučena, že její střihy výborně sedí, že by se od ní člověk mohl naučit plést dobře padnoucí svetry. ... No, asi jsem si ale předtím měla poctivě vzít míry, že? (Ach ta lenost.)

Vánoční foto rozpleteného svetru

Svetr je zajímavý svou konstrukcí. Nejdřív se pomocnou přízí použije nahození s dlouhým koncem (říkám mu běžné, protože přesně tomuhle mě kdysi naučila babička) a upletou se tři řady. Pak se plete sedlo s vyplétaným vzorem. Je tááááááák nádherný, jak se postupně objevuje. 

Sice jsem si nejdřív dost nerada vzpomínala, jaký je to opruz držet na každé ruce jinou namotanou přízi a ve dvou řadách dokonce tři, ale zvolila jsem krásnou barevnou kombinaci: nudná světle hnědá Loch Lomond na tělo, tmavě hnědá na předěl a „větvičky“, dá-li se tomu tak říkat, a žlutá na výplň sedla. Nebo hořčicová, či jinak nazvaná žlutá. Zkrátka taková nádherná, trošku dozlata snad. 

Nemůžu se od pletení odtrhnout. A tak si pouštím jednu pohádku za druhou, abych u nich mohla plést. Připadá mi trochu líto jenom plést a nic u toho nesledovat. A to už se mi třeba ani moc koukat nechce... ale plést ano!