Jak už jsem psala v článku Velké dilema, tak jsem si nějakou dobu, cca měsíc, pohrávala s myšlenkou, že si od Stephena Westa koupím šátek, který budu plést postupně podle zasílaných částí návodu, až bude celý hotový. Je to sice jenom na jeden měsíc – konkrétně na říjen 2016, ale stejně to vypadá velice lákavě.
Zmiňovala jsem, že mám obavy z přehnané barevnosti nebo nenositelného tvaru… ale zvědavost je zvědavost. Na druhém výletě v Brně jsem si zakoupila klubíky v podzimních barvách: světle žlutou, zářivě oranžovou, hráškově zelenou a tmavě hnědou, a tak víceméně snad každá kombinace musí být dobrá. Už se těším!
Ne 9. října: Pustila jsem si video k druhé sekci Stephenova šátku, abych rozluštila, co tím vším anglickým psaním myslel. Nakonec se ukázalo, že je to relativně jednoduché – na pletení. Na pochopení z psaného textu to bylo mnohem horší. Ta videa jsou úžasná věc.
Pá 21. října: Stáhla jsem si pokračování návodu na Mystery KAL. Ach jo, už je tu další a já ještě nejsem ani v polovině toho minulého…
Čt 27. října: Na dovolenou jsem si s sebou vzala Mystery KAL v domnění, že bych mohla pokročit s jeho pletením. V pátek měl být zveřejněn třetí vzor a já se ještě patlala ve druhém. Sice jsem v Kytlici pletla o sto šest, ale nijak výrazně jsem se neposunula, protože řady už jsou v tuto chvíli opravdu dlouhé.
Navíc hned ve čtvrtek přišlo rozčarování z toho, že nemám gumičky, které používám jako značítka, abych oddělila místa, kde se budou oka přidávat nebo ubírat. A přitom mám tak parádně vymyšlený trik (Angeliky zlepšovák s gumičkami) – protože v KALu je vždy část, která se plete obrace, a pak část, která se plete hladce, a tyto dvě se střídají, tak u každé, která se plete jedním způsobem, třeba hladce, mám z obou stran gumičku stejné barvy. Tak v průběhu pletení snadno poznám, kde jsem, neboť mezi dvěma stejně barevnými gumičkami se stále aplikuje stejný způsob pletení.
Místo gumiček jsem tedy jako značítka používala kousky barevné příze svázané v oka, kterými jsem si označovala jednotlivé úseky.
Když jsem šla kolem obchodu Tiger s různýma vánočníma hovadinkama, zatoužila jsem se podívat dovnitř. Intuice mi napověděla, že se mám dobře porozhlédnout po sortimentu. Nechtěla jsem si koupit žádný vystavovací nesmysl, a tak jsem jen procházela mezi regály a smála se různým žertovným nápadům. Překvapilo mě, že jsem narazila na koutek s šicími potřebami a světe div se i s jehlicemi na pletení. Byly tam asi jen jediné a k tomu velikost 2,5, tedy podle mého mínění relativně malé a málo praktické. Ale vedle byly gumičky na pletení náramků. Hned jsem si jedny šťastně vzala a označila je za Poklad za dvacet korun. Ještě večer jsem je vpletla do KALu a na setkání s Vlněnýma sestrama se jimi hned pochlubila. S tímto zlepšovákem jsem se seznámila na setkání s nimi a teď ho s úspěchem používám.
Žádné komentáře:
Okomentovat